Helena Struhárová

Můj příběh

Helena Struhárová, bratislavská malířka, se narodila 2. května 1942 ve Vlkově, malé vesnici na Moravě, jako druhá ze sedmi dětí. Rodina se později přestěhovala do Chebu, kde otec, živitel rodiny, našel zaměstnání. Už od mládí měla blízký vztah k umění. Jejím snem bylo studovat na umělecké výtvarné škole. Rodina se sedmi dětmi, ze které pocházela, jí to však nemohla umožnit. V Chebu se seznámila se svou životní láskou Štěpánem Struhárem, rodákem ze Skačan. Po uzavření manželství se mladý pár rozhodl odejít na Slovensko, do manželova rodného kraje. Následovala léta, kdy se naplno věnovala čtyřem dětem a rodině. Ačkoliv příležitostně kreslila, malovala nebo vyšívala, k systematické výtvarné tvorbě se dostala až v důchodu.

Tvorba

Tvorba Malba je pro ni radostnou náplní života a neustálým svátkem. Do své tvorby promítá okouzlení přírodou, tichou krásou všedních věcí a hluboký vztah k životu, prodchnutý vřelostí, pokorou a vděčností. Zralost její tvorby se odráží v obrazech oblíbených krajinných panoramat, lesních zákoutí, zátok, polí, květin i lidových a sakrálních figurálních výjevů, které ji přitahují pro svou výtvarnou sílu a možnost osobního ztvárnění. Daří se jí do maleb vnášet vlastní vidění světa, bohatý cit pro barvu a zkušenosti z pozorování skutečnosti. I proto v jejích dílech nechybí hloubka, prostorová perspektiva ani promyšlená kompozice. Oblíbené motivy si často, jak sama říká, „fotografuje očima“ a maluje je zpaměti. Každý detail má v jejích obrazech význam – stéblo trávy, květina, větev stromu i kámen omývaný vodou. Velkou výzvou je pro ni vyjádřit barvami náladu a atmosféru krajiny v souvislosti s konkrétním ročním obdobím. Originalitu jejího malířského projevu umocňuje skutečnost, že je výtvarnou samoukou – solitérem.
V tichém soustředění nad mozaikou vznikajícího obrazu zapomíná na čas, který jako by plynul mimo ni. Malba je pro ni v jejím věku nejen tvorbou, ale i terapií – a věří, že podobně působí i na diváka. (kurátorka A. Lomnická, Prievidza)

Helena Struhárová je členkou Klubu výtvarníků okresu Prievidza, pravidelně se účastní regionálních výtvarných soutěží. Vlastní výstavy se však dočkala až v roce 2017. Její obrazy si jistě získají srdce návštěvníků.